Historie obce Kunice

Území, kde dnes leží Kunice (dříve též Konice, Kúnice, i Kůnice) a okolí, bylo sporadicky osídleno již ve starší době kamenné, o čemž svědčí četné archeologické nálezy umístěné i ve Vesnickém muzeu Kunic a okolí na zámku Berchtold. Šlo o osadní osídlení, které se nacházelo poblíž dnešního kostela sv. Máří Magdalény a především v blízkosti potoka, který dříve býval zlatonosný. Samotná obec byla dle pověsti založena zemanem Kunou (Kuna, Kuneš = Kunrád či Konrád) a jeho družinou (čeledí) v době panování knížete Boleslava roku 970. Kronika rovněž připouští odvození názvu obce od pozitivního vztahu místních lidí ke koním a přepřahání povozů pro blízkou královskou cestu Praha - Vídeň.

Kunice patřívaly k župě vyšehradské a nacházely se v jihovýchodním cípu kraje pražského, právě na hranici starého kmene Čechů a Zličanů (kolem Kouřími). Vesnice původně samostatná, se postupně dostávala pod ochranu blízkých pánů ze Všechrom, až z té ochrany pomalu vznikla závislost – poddanství.

Nejstarší písemná zpráva o osobách z Kunic je z roku 1309 o Ojíři z Kunic, majiteli statku v Kuří, a o Kunicích přímo z roku 1350, kdy kostel platil 8 grošů desátku králi a byl zapsán jako farní kostel v děkanátu říčanském. Farářem byl tehdy kněz Martin, života darebného, neboť byl sesazen 15. února 1359 a za nového faráře určen Jan z Chressicz, ku podání pana rytíře Jana z Říčan (potomek pánů ze Všechrom) a Anderlina (Ondřeje) Štuka, měšťana pražského, v jehož majetku nalézala se část Kunic dlouhou dobu, zároveň s mnohými vesnicemi v okolí Kamenice. Dlouhá staletí jsou plná událostí zaznamenané v kronice Kunic, která by si zasloužila Vaši samostatnou pozornost. 

Vidovice jsou dnes součástí starobylé obce Kunice. Dříve Vidovice patřily většinou do jiného správního celku pod hrad Zlenice, Jílové a Velké Popovice. Název Vidovice je údajně odvozen od označení „lid vidový“ tj. z povinnosti obyvatelů Vidovic po staletí střežit zapalování ohňů při blížícím se nebezpečí. Šlo o kouřovou signalizaci, kdy při nebezpečí na vyvýšeném místě v okolí Bílého kamene zapalovali signální oheň a tím Prahu varovali před příchodem nepřítele. Na místě zámku Berchtold od pradávna stálo panské sídlo a muzeum je umístěno v jeho nejstarší části.

Stručná historie zámku Berchtold

První zmínka o panském sídle a statku ve Vidovicích je z roku 1388, kdy byl vlastníkem tehdy šlechtický (zemanský) rod s přídomkem „z Vidovic“. Prvním z nich je Vavřinec z Vidovic, poté přešlo vlastnictví na jeho syny Beneše, Jakuba a Jana. Současně s nimi žil v letech 1412-1416 Bohuněk z Vidovic. Za Vavřince patřily další díly vsi libeřskému faráři Zdislavovi. Panské sídlo však zřejmě během 2. poloviny 15. století zaniklo, možná následkem událostí v průběhu husitské revoluce. Dále byla ves několik set let rozdělena.

V 17. století náležela ves Vidovice s poplužním dvorem ke statku Velké Popovice. Od roku 1808 náležela pak ke vsi Chlum. Když se vdávala Eleonora, dcera manželů Brzorádových, za Rudolfa Kainze roku 1877, byl do zemských desek zapsán samostatný statek nazvaný Vidovice. Novomanželé získali dne 24. prosince 1877 nově vytvořený samostatný zámek Vidovice oddělením od Chlumu. Jejich takto nabytý majetek tvořila reprezentativní budova, statek s cihelnou a pozemky. Tehdy bylo sídlo mapováno již jako zámek Vidovice. Měli spolu šest dětí: Alfred (*1854), Friedrich (*1860), Adele (*1863), Marie (*1865), Zdenka (*1870), Ema (*1871). V roce 1894 je statek a zámek odprodán novým majitelům Milnerům, kteří zde roku 1904 (dnes letopočet v přízemí jako exponát muzea) provádějí největší a nejpodstatnější stavební úpravy, a od r. 1906 je sídlo nazýváno „nově vystavěným zámkem s parkem“.  Mezi významné vlastníky panství či zámečku patřily známé osobnosti jako např. Václav Stařimský, svobodný pán z Libštejna, Jan Josef Václav Radecký z Radče, rodina Brzorádova, Eleonora a Rudolf Kainzovi, manželé Milnerovi, Dr.prof.Blažek nebo šlechtický rod Berchtoldů. V roce 1910 koupili zámek hrabě Otakar a Kateřina Berchtoldovi a jejich rodina Schnöbligova ho vlastnila až do roku 1945. Podle nalezeného erbu Berchtoldů byl zámek nově pojmenován.

Wiki:

• Dolní Lomnice
  • Chlum (zámek)
  • Lom Chlum
• Horní Lomnice
• Kunice
  • Kostel svaté Máří Magdaleny
• Vidovice
  • Zámek Berchtold
• Všešímy